Můj letošní Nova Author Cup

Vše začalo před dvěma lety. Na kole jsem jezdil už několik let, ale v té době jsem ještě lidi schopné ujet denně desítky kilometrů považoval za blázny. Bylo mi tehdy právě 43 let a moje váha se šplhala ke 110 kilům. To asi rozhodlo a začal jsem ježdění věnovat daleko víc času a začal si tak pěstovat i pěknou závislost. Na svých vyjížďkách jsem se začal potkávat se známým, který se cyklistice věnuje téměř celý život. S ním začal být můj trénink daleko intenzivnější. To pokračovalo celou další sezónu a během ní mě začal lámat, abych s nimi vyrazil na Nova Author Cup. Nakonec jsem se nechal zlomit a poprvé se zúčastnil takového podniku. A letošní účast už byla samozřejmá.

A tak jsme v pátek 7. října vyrazili do Josefova Dolu, odkud NAC startuje. Po registraci a ubytování jsme vyrazili na projížďku. Odpolední počasí bylo poměrně příznivé – sice chladno, ale nepršelo. Vyjížďka byla příležitostí k vyzkoušení vhodného oblečení. Vždy říkám, že na vyjížďku nikdy není špatné počasí, jen špatně oblečený cyklista. Testovací vyjížďka ukazovala, že rozhodně nemá cenu se moc navlékat. Ale v sobotu ráno bylo vše jinak. Postávali jsme u okna a sledovali, jak moc zrovna prší a kolik je venku stupňů. Lilo téměř nepřetržitě, jenom intenzita deště se měnila. Na teploměru bylo 5°C. Tři členové naší desetičlenné výpravy se rozhodli nejet, my ostatní jsme se začali připravovat na start.

Oblékl jsem teplejší spodní funkční triko, přes něj nowind triko a navrch dres Grado a na ruce návleky. K tomu kraťasy Paradiso a na nohy dlouhé softshellové nohavice. Přes tretry pak neoprenové návleky. S rukavicemi jsem váhal, ale pak jsem zavrhl zateplené, protože by stejně nasákly vodou a navlékl jsem dlouhoprsté letní rukavice. Krátce před desátou jsme se vydali na start, se startovním číslem 1764 jsem se zařadil do třetí vlny. Šest minut po desáté se dala naše vlna do pohybu a vyrazili jsme na trať. Stoupák k přehradě jsem na rozdíl od minulé účasti už nepovažoval za nejhorší úsek trati, spíš naopak. Zpočátku se jelo v chumlu a v odpočinkovém tempu. Pole závodníků se postupně roztahovalo a řídlo. Déšť jsem ani nevnímal a spíš jsem sledoval, jak se do toho nečasu vystrojili ostatní. Říkal jsem si, že někteří účastníci oblečení rozhodně podcenili. Tepláky, tenisky a šusťáková bunda rozhodně nebylo pro ten den to správné oblečení. Za přehradou začala teprve jízda. Přišla šotolina a voda šla ze všech stran. Pravda, odspodu trochu špinavější, než shůry. Přes mé růžové brýle už nešlo pomalu koukat, ale radši jsem je neotíral, pocákané jsou lepší, než rozmazané.

Při průjezdu občerstvovacími stanicemi i podél trati bylo vidět mnoho závodníků, kteří podcenili počasí a schopnost absolvovat závod v těchto podmínkách. Já byl v celku v pohodě a zima mi nebyla. Jen ruce v promočených rukavicích tuhly a prsty odmítaly přeřadit nebo zmáčknout páčku brzdy. Případný defekt by byl v té chvíli asi velký problém. Krátké rozhýbání ale pomohlo a strach z dalších sjezdů zmizel. Pořád jsem ale registroval, jak okolo mne občas projelo vozidlo horské služby, sbíralo jezdce, kteří již nebyli schopni pokračovat dál.

Když pak přišel sjezd po kamenech zpátky k přehradě, věděl jsem, že už mám nejhorší za sebou. Posledních pár kilometrů už uběhlo poměrně rychle. Nakonec sjezd po písčité lesní cestě do prostoru cíle, průjezd špalírem diváků a cíl. Přišla ohromná úleva, že mám celých 63 kilometrů za sebou. Na světelné tabuli jsem zaznamenal svoje jméno a čas 3:18:29. I přes to nepříznivé počasí o 27 minut lepší než loni. Po dojezdu už jsem myslel jenom na to, jak svléknu totálně zablácené oblečení a skočím pod teplou sprchu. V kategorii muži B (ročník 1961 – 1970) to je 299. místo, v celkovém pořadí 1164. pozice z celkem 2752 lidí, kteří dorazili do cíle. Letošní Nova Author Cup byl díky nepříznivému počasí hodně náročný a uznání si zaslouží všichni, kdo dorazili do cíle. A pro mne to byl rozhodně příjemně strávený den.

Zdravím všechny příznivce cyklistiky a třeba příští rok nashle.

Radek Franck

Další články