5 týdnů na kole a v dětském vozíku - 2.díl

Ten byl původně založen v 11. století pasovským biskupem, ale v roce 1718 lehla celá stavba popelem. Nový komplex nechal obnovit a vystavět Johan Lukas Von Hildebrandt. Za zmínku určitě stojí císařské schodiště Kaiserstiege – Napoleon po něm údajně vystoupal na koni.

Provoněné ráno
Po tomto úžasném ranním výhledu nás ze stanu vyhání ještě další věc: vůně čerstvého pečiva. Vábná vůně se line z okna recepce, kde je už značně živo. Jelikož jsme během předchozí cesty vyčerpali naše zásoby pečiva, saháme do finančního rozpočtu a jdeme k voňavému oknu zjistit, zda na nás něco zbylo. Za 2 Eura dostáváme plný sáček dobrot – voňavé čerstvé housky, sladké pečivo a mini koláčky. Pokud jste se ještě nikdy s rakouským pečivem nesetkali, tak určitě při první návštěvě Rakouska navštivte některou z pekáren. Nebudete litovat! Možná trochu vyšší cena bude naprosto vyvážena skvělou chutí sladkého i slaného pečiva. Na klasické „gumové rohlíky“ tady zapomeňte. Každý prodavač nebo vlastník pekárny by se za takové pečivo styděl.

Vaříme si kávu na našem vařiči a na sluníčku si vychutnáváme královskou snídani. Dnes si ordinujeme den volna, který chceme využít k prohlídce Kremže. Město je tvořeno dříve třemi samostatnými osadami – Kremže, Und a Stein. Nepleťme si název „Und“ se spojkou „a.“ Skutečně se jedna z částí města jmenuje „Und.“ My vyrážíme do centra části Kremže. Vcházíme na hlavní třídu Landstrasse, kde se nachází spousta starobylých budov, obchodů, kaváren a stylových cukráren. Vybíráme si jednu z cukráren a nasáváme atmosféru historického a neuspěchaného života v centru města. Cestou zpět zastavujeme před jedním z četných muzeí, kde hlídkují dvě velmi komické sochy v nadživotní velikosti.

Přípravy na cestu - ráno vyrážíme směr Melk
Odpoledne dělám očistu našich kol a hlavně vozíku na kolo. Řádně se cestou zaprášil a protože zítra pokračujeme dál, musí být vše na ráno připraveno. Ráno vše opět balíme do brašen a vyjíždíme na další část cesty, dnešním cílem je nádherné městečko Melk. Jízda do Melku je úplná pohádka – lesy, vinice, lesní cesty, jen jeden větší kopec. Ani nám to nepřijde a dojíždíme do Melku. Nacházíme kemp, který je hned u Dunaje, je součástí stylové rakouské restaurace. Při přihlašování na recepci dostáváme trochu nejasné instrukce od starší paní, máme si postavit stan určitě na pravé straně, protože na levé straně jsou elektrické přípojky, tak ať neblokujeme případné další návštěvníky s karavany. Vcházíme do prostoru kempua zjišťujeme, že přípojky jsou na obou stranách a také, že jsme v kempu téměř sami. Kdyby měly být obsazeny všechny elektrické přípojky, musely by dorazit karavany z celé Vídně. Po rychlém vybalení a odstrojení kol nasedáme na kola „na lehko“ a vyjíždíme na prohlídku města.

Přímo nad hladinou Dunaje se tyčí dominanta města, nejvelkolepější barokní klášter v celém Rakousku, Stift Melk. Jsme zvědaví, jaký bude uvnitř, protože z venku vypadá fantasticky. Už před vstupní branou zažíváme turistický šok, jsou tady uzamykatelné skříňky a neuvěřitelné množství stojanů na kola. Naprosto promyšlený systém a servis pro návštěvníky.

Odkládáme do skříněk věci, odstavujeme kola a vcházíme dovnitř kláštera. Vnitřní prostor je obrovský, ale naše ratolesti okamžitě zajímá velká kašna uprostřed nádvoří. Je plná různých druhů ryb. Musíme hlavně nejmenšího dobrodruha držet, aby si nešel s rybami zaplavat. V info centru zjišťujeme, že klášter je plně funkční. Zdejší klášterní škola, kterou navštěvuje asi 700 chlapců a dívek, patří k vůbec nejprestižnějším rakouským vzdělávacím institucím. Jsme návštěvou kláštera nadšeni a doporučujeme všem se tady zastavit.

Po nezbytných zásobovacích nákupech se vracíme do kempu, kde nás čeká překvapení – jsou tady tři české maminky, které cestují taky na kolech a vezou si svoje děti ve vozíčcích. Jejich cesta je sice kratší, jedou z Linzu do Vídně, ale spřízněné duše se ihned dávají do řeči, takže si sdělujeme zážitky a rady na cestu. Asi 200 metrů od kempu kotví obrovská říční loď a ještě v polospánku slyšíme její motor a pak už definitivně usínáme s myšlenkami na další cestu.

Přečíst další díl

Přečíst předchozí díl

Další články