Co platí na šlapky?

Tak především je nesmysl jezdit bosý. To fungovalo, když jsme byli děti a proháněli se na takových dělech jako bylo například Sobi 20 (regulérní chopper mezi dětskými koly) nebo na koloběžce. Nášlapy ani cyklotretry neexistovaly, šlapky byly gumové a jezdili jsme po lese nebo po zahradě spíš z přebytku energie než z touhy po bikování. Dnes je situace samozřejmě jiná. Nášlapy a cyklotretry kralují, alespoň mezi jezdci, kteří to s kolem myslí vážně a obyčejné šlapky mají obvykle hroty proti klouzavosti, což je pro bosou nohu dost bolestivé, hlavně v kopcích.

Další obuv, která je vyloženě nevhodná jsou například gumovky, pohorky, jarmily, kopačky, kozačky, lezecké boty, vietnamky, sněhůly a lodičky na vysokém podpatku. Každá z těchto bot je určená pro jinou příležitost a na kole si s ní koledujete o rychlý úraz se zlomeninou.

Tím jsme vyčerpali obuv nevhodnou a teď je řada na obuv lehce vhodné. Zatím tedy bereme jako výchozí situaci, že nemáme na kole nášlapy, které budeme řešit nakonec. Ano, řeč je o teniskách a botaskách. Jakákoliv sportovní bota se dá na běžnou šlapku použít: neklouže, nepadá a dá se v ní jezdit. Když z kola slezete, můžete v takových botách dokonce i pohodlně chodit na většině známých terénů. Čím je ovšem bota tvrdší (například tzv. městská obuv, tedy odlehčená nekotníková verze pohorek), tím víc si zaděláváme na odřeniny paty a chodidla. Potom je dobré vozit s sebou nějakou vhodnou náplast. Mě se osvědčila tzv. druhá kůže. Nemůžu tu uvést výrobce, abych mu nedělal reklamu, ale jsou to taková ta zelenkavá plochá pouzdra. Náplast je opravdu jako druhá kůže a po dvou dnech sama z nohy odpadne.

Sandále, favorit rekreačních jezdců, použít pro jízdu na kole jdou, ale jezdec riskuje vyvrknutí kotníku, neb tato vzdušná obuv málokdy disponuje nějakou solidnější torzní pevností (toto cizí slovo znamená, že se nepřekrucuje v podrážce). Výhodou je sice vzdušnost a lehkost, ale v takových botách ze šlapek snadno sklouznete nebo se vám chytí řemínek do řetězu, lehce vás do nohy štípne komár, což je k zešílení a velice snadno se nám pod chodidlo dostane kamínek, čehož pak nezřídka až do konce výletu trpce litujeme.

A konečně, speciální boty na nášlapy a cyklotretry, na jejichž spodní části jsou tzv. kufry, tedy ten druhý kus, co se do nášlapů zacvakává. Podmínkou jsou samozřejmě šlapky s nášlapy. Cyklotretry krásně sednou, máte je na šlapce ve správné pozici, zabíráte i při pohybu nahoru. Běda ale, když přijde kopec, který nemůžete vyjet. V cyklotretrách se totiž docela špatně chodí. Nestačí, že musíte kolo tlačit do kopce přes kořeny, funíte a hekáte, navíc vás příšerně bolí nohy.

Rád bych zakončil tuhle malou rozpravu nějakým univerzálním návodem, jak se na kolo obout, ale nejde to. Záleží na tom, jaké máte kolo, kam jedete, jak umíte jezdit a na spoustě dalších věcí. Možná jen - obyčejnou teniskou nemůžete nikdy nic úplně zkazit.

Další články