Českým lesem na rozhlednu Havran

Délka: 47 Km
Nastoupáno: přibližně 900 metrů
Terén: Kopce Českého lesa, místy težký technický terén s možností zvolit alternativní, méně náročnou trasu.

Začátek i konec tohoto okruhu je v malé osadě Ostrůvek, kam je třeba dojet buď automobilem (popis cesty z Prahy: Po dálnici D5 přes Plzeň na sjezd Vysočany (km 128), odtud po státní silnici č.199 do Tachova, dál po okresní silnici přes Studánku, Písařovy Vestce a Lesnou), nebo dojet vlakem do Tachova a potom se na Ostrůvek přesunout na kole.

Po zelené se vydáme na západ po lesní asfaltové silnici, mineme rozcestí Šelmberg odbočka a pokračujeme lehkým sjezdem na rozcestí Pod Mlýnským vrchem. Tady máme na vybranou - milovníci terénu zvolí pokračování dál po zelené značce (souběh se žlutou) - čeká je lesní terén a brod přes Celní potok a následně krátké stoupání kamenitým úvozem, trekaři a rodiny s dětmi mohou zvolit krátkou objížďku po cestě - na rozcestí doprava a pak hned doleva. Obě varianty se potkávají na rozcestí Bývalý Zlatý potok.

Tady začíná nejprve mírné, později prudké a na konci vražedné stoupání na rozhlednu Havran. Stále po zelené značce jedeme nejprve do pozvolného kopce po příjemném asfaltu, za první levotočivou zatáčkou se stoupání zvětší přibližně do dvojnásobného úhlu a asfalt se změní v betonové panely, od rozcestí Pod Havranem začne být cesta po panelech přímo strmá, na přehazovačce nastupuje kašpárek a jezdec, který nechce přepadnout na záda se naklání dopředu nad řidítka. Výstup však stojí za to. Bývalý vojenský objekt je dnes v soukromých rukou nadšeneckého spolku, který v současné době dokončuje projekt na obnovu rozhledy. Havran bude do budoucna volně přístupný veřejnosti. Dnes je bohužel zatím výstup na něj tak trochu zkouškou odvahy, protože jak je patrné i z fotografie, stav rozhledny je přímo dezolátní. Pokud se však odvážíte až na horní rezavou plošinu, budete odměněni neuvěřitelným kruhovým výhledem.

Sjezd od rozhledny podnikneme nejprve mimo značku lesním průsekem směrem na jihozápad (tady si užijí celoodpružení), ale po asi 0,7 km narazíme na lesní asfaltku, které se budeme několik krásných kilometrů sjezdu držet. Až se silnice stočí na sever, odbočíme prudce doprava a budeme sledovat červenou turistickou značku, stále příjemným a rychlým sjezdem. Ten skončí na rozcestí Bývalá stoupa. Následuje táhlé stoupání po okresní silničce, nejprve na rozcestí Pod Červeným vrchem, poté do osady Stará Knížecí huť, stále po červené turistické značce.Po té pokračujeme i dál po rozbité silnici, dokud z ní značka neodbočí vlevo. Tady narazíme na problém soukromého vlastnictví. I když je značka v mapě zakreslená napříč pastvinou, majitel si pozemek obehnal drátem a cestu nikdo nepřeznačil, objet však jde příjemně zleva podél ohrady. Následuje bikersky příjemná část - lesní sjezd k rozcestí Bývalá Nová Knížecí huť. Cesta vede prudce z kopce, voda v ní dávno vymlela hluboká koryta, stromy obstarávají šlehance přes helmu. V kuse a v rychlosti to sjedou jen ti nejdrsnější.

Přesedláme na modrou turistickou značku, kterou budeme sledovat až do obce Lesná. Ještě malou chvíli pojdeme lesem z kopce, aby za mostem přes Hraniční potok nastalo dlouhé, technicky náročné a únavné stoupání. Nejprve vyjedeme na lesní asfaltku, po které vede modrá značka asi 400 metrů, než odbočí doprava do lesa na rozježděnou lesní cestu plnou větví a kamenů. Bikeři zajásají, trekaři mají možnost do obce lesná dojet aletrnativně po silnici.

Obec Lesná je zajímavá především tím, že jakmile se chvíli zdržíte, například u prodejny potravin s vietnamskou obsluhou, do té doby liduprázdná ves se začne plnit pochybnými existencemi na kolech, mopedech, motorkách a traktorech a všichni vás přijdou okukovat, což pro někoho může být lehce depresivní. Úsměvný byl příplatek za vychlazený nápoj, k naštvání byl přístup majitele “restaurace” na zámku, který byl uražený, že ho a) otravujeme aby otevřel, když má mít otevřeno b) že chceme jíst.

Z Lesné pokračujeme ještě chvíli po modré značce příjemným sjezdem po silnici, abychom (viz mapa) odbočili v první pravotočivé zatáčce do leva a dali si lesní úsek. Ten se stejně napojuje za pár kilometrů zpět na modrou značku, takže opět máme dvě alternativy, obě nás ale dovedou do osady Obora. Z té pokračujeme dlouhým stoupáním po zelené turistické značce k rozcestí Celnice a následně až ke státní hranici s Německem, na místo, kde dříve stávala obec Pavlův Studenec.

Tady se rozhlédmeme po kraji, protože okolí k tomuto kroku přímo vybízí a pokračujeme po červené turistické značce souběžně se státní hranicí. V jednom místě se Německa doslova dotkneme. Mineme zaniklou obec Pavlovu huť (Pavel tu byl zřejmě dost populární), a u Zámečku namísto odbočení doprava (červená značka) pojedeme rovně. Po asi kilometrovém mírném stoupání následuje závěrečný epický sjezd k osadě Ostrůvek.

Další články