Jezdíte na kole naostro?

Toto dělení diskutujících používám dlouhodobě a většinou se tak také účastníci vyhraní. „Uživatelé" jsou ti, kteří si najdou svou cestu a nikomu ji nevnucují, obvykle ale dokáží své stanovisko racionálně obhájit. „Teroristé" mají svou cestu a jsou o ní natolik přesvědčení, že jsou ji ochotni ostatním vnutit i násilím. Své odpůrce, zejména pokud jsou sami v převaze, s oblibou dehonestují a zesměšňují. A obvykle i platí, že čím triviálnější problém, tím ostřejší souboj (například slipy versus trenky, boxerky, tanga atd.).

K naší plamenné diskusi se později vrátím, nyní využiji toho, že mi nemůže nikdo skákat do blogu. Sdělím tak svůj názor kompletně a nepřerušován.

Naostro jsem jel na kole poprvé asi v pěti letech, v teplákách. Byli jsme s klukama na třešních a zřejmě spolu se snědeným množstvím červené pochoutky zapracovaly i kvasinky z jejich slupek. Málokdo tehdy udržel trenky čisté. Od té doby je mi nepříjemné jezdit na kole naostro, respektivě vůbec být bez spodního prádla.

Zkusil jsem to naboso o pár desítek let později v cyklokraťasech s vložkou, s plínou. Necítil jsem se ale dobře, nedokázal jsem si v dresu pořádně srovnat šourek, nepříjemný pocit umocňovalo pocení. Ne snad, že bych se ve slipech nebo boxerkách pod dresem potil méně, ale právě ony pot dobře odváděly. Navíc se můj nepříjemný pocit zhoršil, když látka kraťas nepatrně povolila. Dal jsem na rady přátel a změnil cyklokraťasy, pořídil kvalitnější, osmipanelové, těsnější a s přiměřenou plínou. Vyzkoušel jsem delší štreku (80km), i kratší úseky. Zjistil jsem, že pro mě to prostě není. Mám odzkoušené spodní prádlo, které na kole „funguje" a se kterým se cítím spokojeně. A přeci o to jde, nejsem členem Opus Dei, dobrovolně trpět mě nebaví. Ale chápu a respektuji, že někdo to má jinak a nejenže netrpí, ale je mu to naopak příjemné.

Vyslechl jsem prázdné argumenty typu – a pod plavky se taky oblékáš? Inu, pod ně ne, ale do obleku si spodní prádlo beru, pod džíny také, i do montérek. Tahle argumentace je prostě lichá, i pod sportovní trenky si někdo vystačí se všitou síťovinou a někdo ji vypáře a používá klasické prádlo i ve vrcholovém sportu.
Teroristé se hlasitě odvolávají na smysl antibakteriální vložky, ale její účinnost není dána kontaktem s kůží. Naopak citlivějším uživatelům může vložka způsobit i alergické reakce. Ostatně, pokud si pořídíte antibakteriální vložky do bot, také to není důvod obouvat se na boso.
Pamatuji si z léta, jak se někteří zastánci ostrého provozu chlubili nevypratelným vnitřním pruhem, dokazujícím zajetost a usazenost kraťas. Někteří si mysleli, že antibakteriální vložka vyřeší vše, i opakované použití. Někteří si přeprali a ráno odjížděli v mokrém nebo vlhkém. Jedni smrděli, druzí se odřeli nebo spařili. Kupodivu dvoje kraťasy měl jen málokdo. S úsměvem ale mohu konstatovat, že zastánci prádla je měli všichni. Žertem jsme říkali, že i ti, kteří si dvoje kraťasy nevzali, si je večer můžou vyměnit. Bohužel ale jen sami mezi sebou. (brr)

V zásadě jsem odpozoroval, že „bez" jezdí všichni, kdo se někdy věnovali výkonnostní cyklistice. Jezdí tak také většina těch, kdo je napodobují. Na ostro také jezdí ti, kdo na kole dřou a polykají kilometry. Pohodáři a krajinkáři většinou používají spodní prádlo a vozí si rezervní trenky nebo slipy a kraťasy. (Někteří dokonce ani neplánují časový průběh trasy nebo jej nedodržují, takoví jsou).
Pohodlí nade vše! V poslední době se hodně rozšiřují i volné civilnější cyklokraťasy. Ne každý chce vypadat jako utržený z pelotonu. Jeden můj známý s výrazným bříškem a několika mišelíny si před lety oblíbil těsný celorůžový dres s velkou plínou. Dodnes si myslí, že ty vysílané pohledy k němu jsou obdivné.

Ale zpět k shrnutí a k na začátku zmíněné diskusi. Tenhle blog vlastně vznikl jako reakce na vášně, které u stolu proběhly. „Vostrý" jezdci se jednoznačně projevili jako teroristi a vyžadovali nejen okamžitý souhlas se svým názorem, ale i slib, že se bezvěrci ihned vzdají spodního prádla. Jeho zastánci, uživatelé, se naopak nesnažili nikoho o své pravdě přesvědčovat. Ostatně, šlo by to i těžko, vostrojezdci byli hlasití a začínali být agresivní.
Tak, to je vše a teď se do mě můžete pustit. Já naostro jezdit nebudu.
A co Vy?