Na kole po neokoukané straně jezera Loch Ness

Podle geologů je údolí Great Glen gigantická prasklina v zemské kůře. Do dnešní podoby pak okolní krajinu i samotné dno jezera vybagrovaly a vybrousily ledovce. V některých místech je Loch Ness hluboké až 227 metrů a díky tomu je bezkonkurenčně nejobjemnějším jezerem Velké Británie. Jako spojnice mezi východním a západním pobřežím Skotska je pak údolí Great Glen přirozenou dopravní linkou. V šestém století tudy prošel například irský misionář Svatý Kolumbán, aby vysvětlil pohanským Piktům koncept jednoho Boha.

Podél severního břehu Loch Ness dnes vede rušná hlavní silnice. Ta je navíc zahuštěná davy turistů, protože Skotsko je čím dál populárnější turistickou destinací. My se proto raději vydáme po jižním břehu, který nabízí poněkud odlišný pohled na temné vody jezera. Je to kraj obývaný farmáři a umělci. Lemují ho pouze poklidné silničky, na kterých potkáte auto jen zřídka, a to je dělá ideálními pro cyklisty. Po cestě se pak odhalí hned několik míst, která rozhodně stojí za pozornost.

První zajímavou zastávkou při jízdě směrem od města Inverness, je malebná vesnička Dores, kde samotné jezero začíná. Tedy ono začíná už mnohem dříve, ale opticky vás zdejší pláž dokáže oklamat. Fotogeničnost Loch Ness je tu ovšem nesporná. Před vámi se vlní přes dvacet kilometrů jeho délky, zaříznutých do okouzlující horské scenérie. Pro odvážné plavce se tu také naskýtá vynikající příležitost zaplavat si v jeho mrazivé vodě.

Za Dores se silnice vine přímo podél břehu jezera. Jede se veskrze po rovině a je možné neustále kontrolovat hladinu, zda z ní nečouhá něco podezřelého. Po pár kilometrech je na pravé straně také malé odpočívadlo s lavičkami a stolky, vybízející ke krátké zastávce. Dá se odtud spatřit také zřícenina hradu Urqhuart na protějším břehu.

Za odpočívadlem se silnice začne trochu vlnit a pak i prudce stoupat směrem k hlavní atrakci jihu Loch Ness, vodopádům Foyers. Nejsou vidět přímo ze silnice a je tedy potřeba využít pěší stezky naproti kavárně Waterfall. Přes šedesát metrů padající vody je možné obdivovat ze dvou malých vyhlídek. A čím více v poslední době pršelo, tím lepší zážitek se vám naskytne. Snadno dostupné okraje soutěsky jsou pak ideální pro malý piknik ve společnosti místních červených veverek.

Za vodopády silnička projíždí více vnitrozemím a okolní krajina se rychle mění. Projíždí se malinkými vesničkami kolem polí, pastvin, jehličnatých lesů i nehostinných vřesovišť. Táhlé stoupání končí u odpočívadla Suidhe (393 m), nejvyššího bodu celé trasy. Vyhlídka je odtud skvělá, zvlášť pokud se projdete na nedaleký kopeček.

Po cestě dál na západ vás ještě zaručeně okouzlí průzračné horské jezírko Loch Tarff, obklopené drsnou krásou skotské přírody. Poté už stačí jen zdolat posledních pár kilometrů do historického městečka Fort Augustus, kde Loch Ness končí. Ještě než se ale rozjedete dolů z posledního kopce, raději si překontrolujte brzdy, protože je to opravdu frkot.

Záhad se kolem jezera najde více. Na jižním břehu je například prokletý dům, který byl údajně využíván pro temné rituály. Hlavní hvězdou je tu ale samozřejmě legendární příšera Nessie. Tu zde kdysi potkal i Svatý Kolumbán. A svatý muž by přeci nelhal. Dodnes důvěryhodní lidé (nejen majitelé místních hotelů) podávají očitá svědectví o podivné aktivitě na vodní hladině.

Obzvláště u vesnice Foyers, kde je toto záhadné jezero nejhlubší. Kouzlo Loch Ness je tu opravdu silné. Vaše oči se samovolně přilepí na hladinu a z každé větší vlny nebo klacku vám přeběhne mráz po zádech. A i když zrovna nepořídíte milionovou fotku, stejně odejdete se zvláštním pocitem, že jste možná koutkem oka opravdu něco zahlédli.

Autor: Josef Vaníček, průvodce cestovní kanceláře Mundo, která pořádá zájezd Skotsko na kole.